nOjmiho rozhovor pro idj.cz
Portál IDJ.cz představuje s pravidelností producenty či dje týdne prostřednictvím rozhovorů. Tento týden padla karta na Letohradského rodáka Tomáš Nového aka Newmi. Pokud se chcete dovědět něco více o duši tohoto rebela, máte ojedinělou možnost. Už jenom proto, že otázky kladla osoba nestranná.
Co pro tebe osobně znamená hudba? Kariéru, lásku,relaxaci nebo něco úplně jiného?
Hudba je mi vším... Moje oči, když nevidím... Moje uši, když neslyším, a kariéristy DJe nesnáším. Hudba se má dělat srdcem a ne mozkem. Hudba jako taková... To je moje každodenní společnice, se kterou trávím mraky hodin a která mě nikdy nezačne nudit. Když ji pustím k jejímu magickému slovu, nejen že mě dokonale uspokojí a dodá pocit plnosti, především mně pomáhá vyfiltrovat veškerou negativní energii a mnohonásobně umocní energii positivní. Je to můj životní styl. Slyším hudbu, tedy jsem. Komu je určena muzika, kterou produkuješ a hraješ?
Naprosto každá hudba je určena naprosto všem lidem, tedy i ta moje, jen si k ní musejí lidičky najít cestu. V čem svoji muziku tvoříš a jak vzniká?
Používám FL Studio již asi šest let, ale čím dál víc cítím, že mi začíná být malý. Začínal jsem koketovat s Cubase SX, ale teď vím, že jediná pořádná cesta vede přes "mekintosh a lodžik". Netajím se tím, že bych chtěl do mého live actu zapojit i "živé" umělce, především pak vokalistku, jenže to je nedostatkové zboží. No a jak vzniká?! To je jednoduchý... Ubalím si shpeka a jedu :D. Dál tam musí být nálada, chuť. Nejlépe se mi "tvoří", když jsem plný pocitů, emocí, myšlenek, zážitků. Když žiji fádní život plný stereotypu a nudy, nic ze mě nevypadne... Jaký máš krátkodobý a dlouhodobý cíl na hudebním poli?
Těžká otázka, ke které se mi těžko vyjadřuje. Kdo by nechtěl stát se slavným, úspěšným a bohatým?! Uznávanou celebritou na poli elektronické hudební taneční scény?! Samozřejmě i já:). Zatial mi ale postačí, když budu dál obnažovat kouzelnou magii kouzelných zvuků diska :D. A dlouhodobý cíl? Neřekl bych přímo cíl, spíše přání. Přál bych si, aby "má hudba" naplňovala (zaplavovala) lidičky alespoň z poloviny tak, jak naplňuje (zaplavuje) mě a aby emoce, které do toho pouštím, byly "vidět". Jak vypadá tvůj den/večer/noc s hudbou, kdy se jí chceš věnovat o samotě?
No... hech. Když se chci věnovat hudbě o samotě, tak chci a jsem většinou sám teda no. Nesmí u toho chybět krabička až dvě cigaret, pokud možno něco do papírku... Čím víc tím lépe. No pak pustím comp, soft a studiovky (který jsou už pěkně vyšlochtaný). A minimálně půl dne (rekord je 14hodin vkuse), maximálně nahlas do sebe mastím zvuky, samply a dělám tracky. Občas to musí bejt pěknej "maglajs", ale mám docela tolerantní spolubydlící a zároveň největší fanynky... maminku s babičkou :-P. Představ si situaci, že za tebou přijde kamarád a řekne: "Já bych chtěl taky skládat, jak to mám udělat?" Jak by zněla tvá odpověď?
Přines něco na špeka... Palackýho jako zálohu a já Tě všechno naučím :D. Nejdůležitější je mít hudební srdce na správném místě. Materiálním základem jsou: kvalitní computer a hlavně kvalitní monitory - studiové odposlechy. Informací na netu je spoustu jak a s čím začít, stačí si vybrat a najít vhodnou vlnou. Vydržet u toho. Nebát se experimentovat a nacházet "svůj zvuk". Zkrátka... následovat svůj instinkt:D. Pak už to je "jenom" vývoj. Jak vypadá tvůj live act? Co všechno k němu potřebuješ a co vše při něm servíruješ?
Potřebuji k tomu místo na dva notebooky a slyšitelný odposlechy. Konkrétně můj live act je zcela banální. Hraji ze dvou "fruityn", kde pouštím jednotlivé zvuky (samply) a které do sebe míchám. Všichni mě uháněj do midi controleru... a já snad brzo podlehnu:). A co nEwmiho prima vařečka servíruje?! Snad jsem konečně našel "tu pravou" hudbu , kterou chci dělat. Po jungleu, breakbeatu jsem zakotvil v minimálových vodách. Není to ovšem ryzí minimal, snažím se mu vtisknout "svoji tvář", nedokáži to zcela přesně zaškatulkovat. Ale jeden můj moc dobrý kamarád (alespoň z mé strany), na kterého nedám dopustit a kterému jsem za mnoho věci vděčný (DJ Subsist), nedávno prohlásil, že se jedná o Experimentální minimal, tak asi tak :). Jsem ale schopný jak přitvrdit, tak sklouznout do vod downtempových. Necháváš se někým před a při tvorbě inspirovat?
Při tvorbě jako takové se nechávám inspirovat především mým aktuálním rozpoložením... Ovlivňuje mě mnoho věcí, lidé, kterými se obklopuji, život, který žiji. Rozhodně bych nechtěl někoho kopírovat, na to jsem příliš hrdý a ješitný. Kdybych měl být ale konkrétní, nejvíc mě asi ovlivňuje již výše zmíněný Petr Toman aka DJ Subsist. On mně ukázal cestu. Vzal mě na párty a na místa, kde bych se, nebýt jeho, nikdy nepodíval. Díky němu jsem poznal zákoutí naší elektronické scény a tím mi pomohl udělat si obrázek o tom, kdo je ta pravá "hvězda" a kdo si na ni jenom hraje. On sám k hudbě, k hraní a akcím přistupuje neuvěřitelně pokorně, s respektem a zároveň s obrovskou energií, za což ho za nic na světě nepřestanu respektovat. Nechtěl bych, aby tato věta vyzněla jinak než má a zapadla tak do hlubin neskutečného množství "vlezdoprdelských" slov, ale děkuji bohu zato, že pocházím ze stejného města jako on a i když jsme každý jiný a jinak vychovávaný, jsem rád, že naše cesty se protínají. Jaké obvykle po svém live actu slýcháváš reakce publika?
No to se musíte zeptat publika samotného, abyste dostali objektivní odpověď. Z mého pohledu jsou ale reakce lepší a lepší, respektive upřímnější a hlubší, což je samozřejmě dáno lidmi, které publikum tvoří. A není tajemstvím, že lidi, kteří navštěvují minimálové večírky, jako je např. Klika, jsou neskutečně otevření a vděčný za každičký hudební zážitek. Není jich mnoho, o to víc ale dokáží vytvořit "kulervoucí" atmosféru. Osobně jsem to zažil nedávno v Jaroměři na open airu Na Plovárně. Když jsem dohrál, přišla za mnou jedna krásná blonďatá slečna, pocházející z Ruska. A tou její roztomilou češtinou mi složila neuvěřitelný kompliment... V tu chvíli jsem se zmohl jen na strohé "děkuji" a výraz připomínající klienta z Bohnic. Snad se mi podaří jí poděkovat ještě jednou... ale s výrazem lázeňského šviháka :). Po zbytek open airu se každý druhý divil, co to se mnou je... Moc jsem toho nenamluvil a jen si dokolečka snažil uvědomit..."co se to vlastně stalo"?! Jo, pro tyhle chvíle to dělám a dělat nepřestanu. Ptala se: Leonita Aki thx